Výlety =o)

28. 9. 2011 Ramzová - Petříkov - Smrk - Císařská lovecká chata - Paprsek - Ramzová

24. 8. 2011 Karlova Studánka - vodopády Bílé Opavy - Praděd - Karlova Studánka 

2. 7. 2011 zřícenina hradu Helfštýn

17. 11. 2010 (středa) Rožnov p.Radh. - Radhošť - socha Cyrila a Metoděje - skoro Radegast - Rožnov p.Radh.

Byl státní svátek a tak jsme se se psama vydali na výlet, vymysleli jsme cestu z Rožnova na Radhošť a pak přes Dolní Bečvu zpátky. Jenže, vlak měl ráno zpoždění, ujel nám přípoj ve Valašským Meziříčí, kde jsme čekali přes hodinu na další vlak, a do Rožnova jsme přijeli asi o 2hodiny později, takže jsme celou cestu nestihli...

V Rožnově na nádraží nás chytl nějaký pán, volal na nás, ať počkáme, že jsme super banda a že si nás chce vyfotit (bylo nás 5 a 5psů), bylo to takové milé, srandovní, tak si nás vyfotil a rozloučili jsme se...

Na začátku cesty byli všichni nadšení, ale po půlhodině lezení do nekonečného kopce nadšení pomalu vyprchávalo...  Ale my jsme statečně bojovali s únavou a bolavýma nohama a vylezli jsme na Radhošť, kde všichni padli k zemi a chvilku jsme odpočívali, dokonce i psi byli rádi, že si na chvilku lehli... Šli jsme nějak zadem, že jsme vylezli u sochy Konstantina a Metoděje. Dál jsme chtěli dojít na Radegasta se podívat, ale po cestě jsme potkali toho pána z nádraží, který nás postrašil, že nestihneme poslední vlak a měli bysme se vrátit... Tak asi 2km od sochy jsme to otočili a šli zpátky do Rožnova stejnou cestou...

Byl to fajn den, celkem i počasí vyšlo, příště zas =o)

9. 10. 2010 (sobota) Ramzová - Šerák - Obří skály - Ramzová

Po dlouhé době jsme se zase s holkama domluvily a jely se psama na výlet, naše sestava byla: já, Peťa, Ivet a Meggie, Arin a Ejmi, takže sestav 6ti holek =oD sraz jsem měla s Peťou a Arin už v Horce na nádraží a v Zábřehu k nám přistoupila Ivet s Ejmi, cesta vlakem byla celkem vtipná, narazily jsme na skupinku výletníků, kteří nám pořád nutili slivovici a psům řízky... Nakonec se mi podařilo je přesvědčit, že já nepiju a Meggie řízky ráda nemá (=oD), takže se cpala jen Arin a pila jen Peťa =oD

Vystoupily jsme na Ramzové, kde se za náma přišla podívat Hanča, kterou jsem neviděla přes 3roky a poradila nám, kudy máme jít, aby jsme si cestu co nejvíc užily =o)

Na Šeráku jsme si na chvilku sedly, že si odpočineme a sníme svačinky, mně mou svačinku snědla Arina... V ten moment jsem myslela, že ji něco udělám =o/

Z Šeráku jsme se vydaly přes Obří skály směr Ramzová, psi se vyblbli, proběhali po kopcích a ve vlaku zpátky se pořádně vyspali =o) Byl to krásný výlet a zase nám vyšlo počasí.. =o)

24. 6. 2010 (čtvrtek) Ostružná - Císařská lovecká chata- Paprsek - Petříkov - Ramzová

Domluvili jsme se s Ivet a Meggiščenou kámoškou Ejmi a vyrazili, místo školy, na výlet. Počasí nám vyšlo krásně, celou cestu svítilo sluníčko. Sice ranní vstávání na vlak bylo dost hrozné, ale nakonec jsme se vzájemným prozváněním donutily s naší spolucestující vstát a vlak jsme stihly.. Sice díky výluce vlaků jsme přijely do Ostružně asi o hodinu později a cesta plným autobusem se dvouma velkýma psama nebyla moc příjemná, ale hned, jak jsme dorazily na místo, špatná nálada nám utekla a mohly jsme se vydat na cestu.

Když jsme došly na Paprsek, měly jsme s Ivet pořádnej hlad, šla jsem se zeptat, jestli můžem dovnitř i se psem, tak to nebyl problém, ale když se do restaurace vřítila Meggie s Ejmi, pan číšník nevypadal zrovna moc nadšeně =oD Meggiška pochopila, že s ním nebude žádná sranda, tak se schovala pod stůl a čekala, co bude, nakonec i Ejmi zkončila pod stolem a my jsme se s Ivet mohly v klidu najíst.. Cestou zpátky jsme šly už o něco pomaleji, stěžovaly si, co všechno nás bolí, ale psi pořád lítali... U Ramzové už i na psy přišla únava a na zastávce už spinkali... =o)

26. 9. 2009 (sobota) Karlova Studánka - Praděd

V pátek nám volal dědeček, že jdou na krásnou procházku do Jeseníků a když bude pěkně, že si zajdou až na Praděd, tak jestli nechceme jít s něma. Doma nikdo nechtěl (asi věděli proč =oD ), ale já jsem byla ráda, že zase někam vyrazím a domluvila jsem se s dědečkem kdy a kde budu, aby mě mohli vzít. První asi trošku překvapení pro dědečka bylo, že jsem nejela sama, ale s Meggie =o)... Vyjížděli jsme brzo ráno, ale i tak, když jsme přijeli do Karlové studánky, tak parkoviště bylo skoro obsazené... Všude bylo plno lidí a psů.. Ale bylo krásně, tak jsme se vydali se na "klidnou" procházku. Dědeček vybral tu náročnější cestu, byla hodně náročná, hlavně pro Meggišku... Přecházeli jsme přes mostky, ve kterých byly hrozně velké spáry, kam lehce strčila nožku, chodila do schodů, ze schodů, pro psa nebezpečných a když už jsme se blížili k Barborce a já jsem měla radost, že už tam bude, tak se před náma ukázal žebřík... na skálu... Celkem komedie tahat 25ti kilovýho psa po mokrým žebříku, hodně kolemjdoucích mi pomáhalo... Místo ohařky jsem měla na chvilku kamzíka. Nakonec jsme došli až k Pradědu, chvilka odpočinku a já už jsem se bála, jak ji ponesu z toho žebříku dolů, naštěstí zpátky jsme šli jinou, pohodlnější cestou. Byl to krásný výlet, vyšlo i počasí, myslím, že i Meggie se to líbilo. Trochu strachu nikomu neuškodí... =oD Domů jsme se vrátili kolem 5. odpoledne, já jsem nakrmila koníky, a pak jsme zalehly a spaly až do rána... Už se těším na další výlet s dědečkem ... =o))

*"dej mi taky svačinku"

6. 7. - 12. 7. 2009 prázdniny v Čuníně

Tento prázdninový týden jsme strávili s Meggie,  mamkou, bráchou, Jíťou a Jirkou na chatě v Čuníně. Tam bylo tak krásně... Chodili jsme na procházky do lesa, našli spoustu hříbků. Meggule byla šťastná, všude byly kopce, já jsem byla zadýchaná, unavená a ona lítala nahoru a dolů. Nj, u nás máme samé rovinky, tak je nadšená z kopců... Meggie měla na chatě kamarádku Kejtu, maltézáček. Nejdřív si moc nerozumněli a Kejta prcka utlačovala, ale když jsme odjížděli, tak už to byli kamošky. Taky kluci Meggie dávali zabrat, doslova ji uběhali, ještě aby ne, fotbalisti... =oD Byl to bezvadnej týden, ale jako vše, co je fajn, hrozně rychle utekl a my jsme se vraceli domů.

Pozn.: Meggie po vyčerpávajícím týdnu na chatě spinkala 2dny, jen se vždycky napapala, napila a vyčurala a hurá spinkat =o)

30. května 2009 Rožnov p.Radh.

Dnes jsme se s Pájou a Meggie vydali na westernové závody do Rožnova p.Radh. Od rána pršelo, měli jsme vyjet brzo, aby jsme se stihli podívat už na první disciplínu, takže jsem se probudila brzo, abych si nachystala věci, nakrmila koně, Meggie a sebe. Ale jak už je u mě ve zvyku, nechtělo se mi vstávat, ještě když jsem slyšela, jak mi o okno bubnuje déšť. Pod polštářem jsem nahmatala telefon a vyťukala SMS, jestli by nebylo lepší zůstat doma, ještě než jsem zprávu odeslala zapípal telefon, že mi přišla pošta, od Pavči. Tak mě napadlo, že se ji taky nechce jet, v takovém hnusu a já si ještě poležím. Trošku ve mě hrklo, když jsem četla nadšenou SMS - "Tak co, už nachystaní? Za chvilku vyjíždím.." Tak teda silou vůle jsem vstala a nakonec jsme se vydali na výlet do Rožnova. Celou cestu hrozně pršelo, ale někdo vedle mě byl plný optimismu, že to za chvilku přejde.... =oD Když jsme dojeli na místo, rychle přeběhli do haly, aby jsme moc nezmokli, tak jsme zjistili, že první 3disciplíny jsme propásli, no nevadí, budem tu až do konce. Meggišku očividně vůbec nebavilo se dívat na koně jak jezdí dokola v hale a na konci se rozdají stužky. Na závody jsme se dívali asi hodinku a byla polední pauza, byla jsem překvapená, když jsme vylezli z haly a nepršelo, dokonce začalo svítit sluníčko. Toho jsme museli využít a jít se projít do krásného Rožnovského lesa. Meggie byla nadšená. Pořád běhala do kopce, z kopce, jak praštěná, ale šťastná. Asi 2hodiny jsme jen tak chodili lesem, pak jsme trošku zabloudili, ale Meggula nás navedla na dobrou cestu a vrátili jsme se živí a zdraví k autu. Protože bylo po dešti, tak jsme byli všichni mokří, tak jsem chtěla prcka nechat v autě, bylo tam větší teplo, tak aby se ohřála a trošku prospala. Udělali jsme ji místo v kufru, dali tam deku, Meggiška vyskočila do kufru, lehla si a už to vypadalo, že bude spinkat, tak jsme zavřeli kufr a že se půjdem podívat dál na závody. Odešli jsme asi 10metrů od auta, to bylo jak kdyby se v autě rvali berani, auto chudák se houpalo ze strany na stranu... No hrůza, takže moje představa, že se malá vyspí byla fuč. Tak jsem ji musela vzít s sebou do haly, no drkotala se tam jak ratlík, byla ji zima, ale hlavně, že si mohla hlavu opřít o mou nohu a spinkat... Byl to moc fajn den, ještě, že jsem se nechala přemluvit =o)